Olinka a horká Praha

Znáte ten pocit, kdy se procházíte rozžhavenými ulicemi Prahy, v ruce rychle vysychající láhev s vodou a jediné, na co dokážete myslet, je splývání v stinném chladivém rybníku. O to víc miluju první sluneční paprsky, které ohlásí příchod jara. Nejsou dost agresivní, aby z nás vytáhly energii, naopak jí všem vrchovatě vlijí do žil. Konečně se odkládají kabáty, svetry…a světlou Prahu navíc prozáří jeden výstavní zadeček za druhým.

Za těmi se otáčím v první řadě, až potom mou pozornost upoutají odvážnější výstřihy. Ne snad proto, že bych byl dolňák, ale zepředu se ženě vždy zadívám do tváře. Jeden moudrý člověk mi řekl, že když si chlap všímá ženských oči, ona ho zajímá jako celý člověk, nejen jako kořist. Pak ale se mineme a šup s pohledem na prdelku, v tu chvíli už kořist je. No, nechám Tě teď jít :)…

Mám klientku hadrářku. Ze mě má ráda hasiče, piráta, sama se vyžívá v luxusním svůdném prádle. Lepší než naopak . Byl jsem jí o víkendu vybrat dárek k narozeninám – věděl jsem, že nějakým příjemným kompletem se jí zavděčím a hned ho spolu pokřtíme. Po pravdě nejsem zrovna profesionálním odhadcem velikosti a každý chlap ví, že se tady pohybuje na tenkém ledu. Ponořený do regálů a fetišistických představ, kdo a v  jakých situacích tohle vyzývavé prádlo bude nosit, jsem najednou ucítil dráždivý parfém a v mžiku také dotek na rameni. Hned jsem věděl, že tu vůni znám. Jedna z mých nejmladších klientek, „Živočišná Olinka“, jak já jí v hlavě přezdívám, tam stála a culila se na mě. Neviděli jsme se asi měsíc, byla na cestách a začala mi hned vykládat, že se vrátila a dohání svou potřebu nákupů.

Nijak zvlášť se nepodivila, že mě nachytala zrovna u výstavních krajkových kalhotek. Na okamžik se odmlčela, zřejmě jí zrovna hlavou bleskla vzpomínka našeho posledního setkání. Výraz v její tváři se změnil a zašeptala mi strašně vzrušující prasárničku. Nevím, jestli to bylo mými jarními choutkami, pohodou, parfémem nebo tou výzvou, co mi právě sdělila, ale byl jsem nadšený do morku kostí. Během tří minut jsem se po smluveném zaklepání na dveře zkušení kabinky protahoval úzce pootevřenými dveřmi, aby mě polil horký pot.

Stála tam v miniaturních bikinách, které si, zřejmě jen pro tenhle okamžik, půjčila asi o deset čísel menší. Nebyla to snad dětská velikost? Nevím, ale to, že jsme teď dělali něco nemravného a zakázaného, odvedle jsem slyšel bezprostřední blízkost dalších lidí, kteří si asi poctivě zkoušeli oblečení, které měli v úmyslu koupit, její kypré tvary díky zrcadlu vystavené ze všech stran…mi vzaly dech. Nepomohlo ani to, že si dřepla, široce roztáhla stehna tak, že jí skromný kus látky nezakrýval už ani zlomek hladce oholený mušličky. Vůbec mi nerozepínala kalhoty jen zalovila v poklopci a mého nadšeného ptáka si lačně strčila do pusy. Během pár vteřin rozjela kuřbu s takovou vervou, že jsem chvíli zaváhal, jestli jediný její úmysl je udělat mi dobře. To zas moje ego ale nedovolí. Chytil jsem jí za ramena a s velkým sebezapřením ji odtáhl od téhle slibně přímočaré činnosti. Automaticky se ke mně otočila zády, prohnula v pase a vystrčil zadeček. Ani nevím, co se stalo s těmi potrhanými kalhotkami, ale nějak jsem je nemusel řešit. Mám rád užívat si naplno prvních pár vteřin vzájemného spojení, ale na tohle tady nebyl čas. Zkuste si někdy prožívat vrchol blaha a nesmět přitom ani vzdechnout.

Olince jsem symbolicky zacpal pusu, ale bylo mi jasné, že okolí tuší… Mlaskání její kundičky zintenzívnělo, rytmus přírazů už nebral ohled na to, že se vedle převlékají vykulení zákazníci, Olinka tlumeně vyjekla a vzápětí se sesunula k mýmu klacku, aby mi to dodělala pusou. To jsem vroucně uvítal, protože jediná racionální myšlenka, která mě během posledních pěti minut napadla, byla „co si s tím počnu“. Ona je ale má láska, nesobecká, vstřícná. Políbila mě na rozloučenou, usmála se, strčila mi do kapsy ruličku, zašla k pokladně a ty minibikiny si nakonec koupila. Pak už mi jen se smajlíky psala, jak se obě s pokladní při placení červenaly.